Kevinn_1984

Nahá postava mladíka se surfařským prknem a ostentativně odhaleným penisem symbolizuje emancipovaného, nezávislého a silného (do sebe však zahleděného, a tedy slepého) jedince jednadvacátého století, jehož žitá realita probíhá zejména na sociálních sítích. Věrný předobraz surfaře ostatně autor našel ve fotografii Australana, který "na Adama" a pod nickem Kevin_1983 vystupoval na internetu. Rok 1983zároveň odkazuje k datu spuštění internetu. 

Poprvé jsem Kevinna  prezentoval na výstavě klauzurních prací ateliéru Kryštofa Kintery Náplavka 2010 v Praze, v následujícím roce pak na přehlídce prací Kurta Gebauera a jeho žáků Mödel-Knödel ve Vídni a na přelomu let 2013/2014 na výstavě SEXPLICIT v Praze.

Double man-Double history

Touto kubistickou figurální prací jsem se snažil definovat vztah člověka a architektury, jedince a společnosti, minulosti a současnosti. Cílem byla "Dvojfigura", dvě sochy tvořící jeden celek.

 Nakročená figura je vyrobena z materiálu z něhož se běžně staví domy, mosty, ale i protitankové bunkry. Symbolizuje dva národy, Čechy a Němce, jež spojuje dlouhá historie. Dvě figury, kráčející od sebe pryč, každá jiným směrem, přece tvoří jednotu. Tyto figury spíše expandují do prostoru, než by se od sebe skutečně vzdalovaly. Jen dohromady tvoří jeden figurální celek. 

Na principu vzájemnosti vznikla i realizace samotné sochy. Jako vítěz soutěže "Hoffer podium" jsem ještě jako student v Praze vyrobil formu, negativní tvar (bednění), která se převezlo do Hofu. Tam se odlila tato monumentální socha z místního materiálu, železobetonu. Socha byla následující dva roky instalovaná v centru města Hof.

Stop kiling gay´s

Je vzpomínkou na lásku, za kterou byli v Íránu odsouzeni k trestu smrti Ayáz Marhouni a Mohamand Asgari. Jejich památku jsem uctil tím, že jsme se vzájemně odlévali s mým přítelem do sádry. Vznikla tak socha, která definuje lásku jako základní hodnotu, bez ohledu na to, kdo jsou její aktéři.

Vystavením na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy nastoluje otázku ohledně uplatňování mezinárodního práva na ochranu základních lidských práv.

Controll

Je pocta Rodinova "Kráčejícího muže" z roku 1911. Torzo mladého muže má na sobě chobotnici. Vypadá to trochu jako by ho požírala, trochu jako by na něm cizopasila a ovládala jeho pohyby, využívala ho, nemá daleko k erotickým fantaziím japonské kaligrafie. Tato archetypální figura, resp. toto archetypální napadení tělesnosti, nás nutí vzpomenout na sousoší Láokóón a přemýšlet o zákonitostech světa.  

Kočičí  trampoty - Cat´s trouble´s

"Svět jako náhoda, představa a cirkus"

Motto této práce by mohlo znít asi takto: "Život je jen náhoda, jednou jsi dole a jednou nahoře."

Tento reliéfní triptych jsem komponoval jako alegorii světa,
podle renesančních vzorů, kde zvířata
vystupují jako lidé, a ukazují nám špatné vlastnosti lidí. V prvním poli je situace ze života: dva partneři se vydávají na procházku nebo na ples, ovšem nejsou to lidé, nýbrž
antropomorfizované kočky, pan Kočka a paní Kočková. Vystupují zde
jako lidi, jako páni tvorstva, kteří
se věnují svým společenským povinostem a na vodítku mají psa, svého domácího miláčka.

Ve druhém poli se situace obrátí, kočka se ocitá v podřízeném
postavení, a na špici je
pes, který zde hraje roli jakéhosi pánaboha. Tento žehnající
pes celou situaci zastřešuje,
vše se děje pod jeho dohledem. Parafrázuji tak svět
počítačové reality, přesněji
jedné PC hry, kdy se odpinkávají balónky pomocí pohybujících
se plošin. Na kterých ovšem sedí kočky, pro ně má tato situace
přídech nechtěného soutěžení, ale všichni víme jak kulaté tvary přitahují
kočičí duši, proto jsou kočky
zcela pohrouženy do této
verze reality a ani si neuvědomují
že jsou zde uvězněni
pro činnost která nemá
konce a o jejíž smyslu
nemají ani ponětí.

Třetí reliéf uvrhává všechny
aktéry do podřízeného
postavení, do jakéhosi bizarního představení, kde se jak kočky, tak pes
a dokonce i člověk stávají akrobaty. Připomíná to doopravdy cirkus, můžeme se jen domnívat zdali tyto "opičky"dělají aktéři z vlastní vůle, nebo je k tomu nutí nějáký
neviditelný principál, v jehož
roli se snad ocitá sám divák.